Praha 11 stojí na rozcestí svého dalšího vývoje

Praha 11 stojí na rozcestí svého dalšího vývoje

 Praha 11 stojí na rozcestí svého dalšího vývoje

(demografický pohled na rozvoj Jižního Města)

(časopis Klíč 06/2017, Praha 11) 

Praha 11 je početně šestou největší městskou částí Prahy, aktuálně je se svými 78 tisíci obyvateli srovnatelná s významnými krajskými městy, jako jsou například Zlín či Pardubice. Praha 11 není však samostatným městem, je součástí „organismu“ celého města Prahy, přičemž na území Prahy 11 naprosto dominuje funkce bydlení. Za většinou pracovních příležitostí, studiem na vysokých školách nebo do nemocnic musejí obyvatelé Prahy 11 dojíždět do jiných částí města.

 Pří vědomí těchto skutečností a pohledu na reálná data o výstavbě nových bytů se jeví jako překvapivé, že se na území Prahy 11 před rokem 2014 vzedmula tak silná vlna odporu proti nové výstavbě přesto, že intenzita nové výstavby v Praze 11 po roce 2000 byla ve srovnání s dalšími městskými částmi podprůměrná.

Od roku 2001 do 2015 bylo v Praze 11 dokončeno pouze 1.300 nových bytů, zatímco např. v obdobně početné a typově podobné Praze 13 (Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice) bylo za stejné období postaveno nových bytů 3krát tolik, tedy více než 4.500 bytů. Aktuální akutní stav pražské bytové krize se tak nevyhýbá ani Jižnímu Městu a to s mnohými následnými negativními dopady.

Z údajů posledních let také vyplývá, že politickými zásahy po roce 2014 bylo povolování nové výstavby v Praze 11 paralyzováno a bude velmi obtížné, aby byl tento deficit ve výstavbě na Jižním Městě v několika příštích letech dorovnán.  Stále rostoucí ceny bytů a nájemného by mohly znamenat snížení dosud vysoké sociální promíšenosti jednotlivých pražských čtvrtí.

Demografická data z lokalit s novou výstavbou jasně dokazují celkem předpokládatelný fakt, že do nových projektů se stěhují lidé především ve věkové skupině 25-45 let s malými dětmi nebo směřující k založení nové rodiny. Nová výstavba je klíčová pro oživení stárnoucí věkové struktury obyvatelstva, což je jeden z palčivých problémů pražských sídlišť a Prahy 11 především. Nová výstavba nepochybně přivádí ekonomicky aktivní obyvatele, kteří pak posílí celkovou „kupní sílu“ a tím i rozvoj služeb v lokalitě. Starší věkové skupiny, bohužel, objektivně nelze označit za příjmově nadprůměrné. Kombinací výše uvedených faktorů tedy dochází k tomu, že relativní zastoupení věkové skupiny 15-64 let klesá na Praze 11 nejrychleji ze všech 57 městských částí v Praze.

Do seniorského věku se nyní dostávají všichni obyvatelé, kteří se na sídliště Jižní Město při jeho dokončení v 70. a 80. letech jako dospělí přistěhovali. Zároveň však pro přímé potomky této první generace „domácích“ obyvatel není na Jižním Městě místo. To souvisí se stále se prodlužují délkou života - žena, která se dnes v Praze dožívá 65 let, se podle stávajících měr úmrtnosti dožije nejpravděpodobněji věku 85,5 let. To je nepochybně pozitivní skutečnost. Znamená to však, že se počet ryze seniorských domácností bude dále rychle zvyšovat. Původní byty jsou stále obydlené původními prvními obyvateli sídlišť, ale nové se staví sporadicky. Právě proto mladí lidé, po absolvování střední nebo vysoké školy nebo po dosažení dospělosti, Jižní Město opouštějí.

Další alarmující a překvapivý fakt je, že podle údajů ze Sčítání lidu z roku 2011 se podíl obydlených bytů v bytových (panelových) domech v jednotlivých částech Jižního Města pohybuje mezi 97– 99%. To znamená, že byty jsou ve stavu plné obsazenosti a v tomto ohledu zřejmě v dnešní době neexistují na Praze 11 žádné rezervy nevyužitých bytů ve stávající zástavbě.

Rozvoj a výstavba nových bytů znamená i ekonomický přínos pro rozpočet MČ. Například po dokončení projektu Milíčovský háj stoupl v tomto místě počet obyvatel od roku 2011 o 2.600 osob, zatímco v jiných lokalitách na JM počet obyvatel klesal. Kdybychom odhlédli od všech jiných faktorů a uvažovali stabilní dotační příjem MČ přerozdělený z MHMP na jednoho obyvatele ve výši 3.000,- Kč, vychází nám, že tito noví obyvatelé přinášejí rozpočtu Prahy 11 téměř 8 mil Kč. ročně. V horizontu 20 let je to hypoteticky 160 mil. Kč. Aktivistické a nepodložené hypotézy o tom, že městská část na nové obyvatele doplácí, se jeví v tomto světle jako liché.

Jak zachovat Jižnímu Městu „dobrou pověst“

Proces degradace části města začíná obvykle velmi pomalu a nenápadně. Současné trendy však ukazují, že v Praze 11 by mohl negativní vývoj pokračovat koncentrací skupin obyvatelstva s nižším vzděláním do oblastí JM, neboť souvislost mezi výší příjmů a vzdělaností je zcela přímá. Podle podrobné analýzy sociální a demografické struktury pražských sídlišť, kterou zpracoval IPR z dat Sčítání lidu mezi roky 2001 a 2011, podíl VŠ a SŠ vzdělaných obyvatel zejména na JM I (Háje, Opatov) významně, ačkoliv ještě ne dramaticky, klesl. Kombinace nadprůměrného podílu obyvatel s nižším vzděláním a nižšími příjmy může vést v několika příštích letech k nevyhnutelnému společenskému úpadku. Z Jižního Města by se mohla začít stávat „špatná adresa“. V takové situaci by ani zjevně nižší úroveň nájemného nebo cen bytů proti obdobným lokalitám Prahy nevyvážila určitou problematičnost lokality z hlediska jiných faktorů, než je pouze cena.

Takové změny či společenské posuny mají vždy politické, ekonomické a kulturní faktory. Jak popsal britský sociolog Peter Saunders mezi významné politické příčiny, které mohou navzdory původně dobře míněným úmyslům iniciovat negativní procesy degradace městské čtvrti patří situace, kdy místní nátlakové skupiny dlouhodobě a agresivně agitují ve prospěch udržení stávajícího charakteru nějaké obytné čtvrti proti hrozbě „invaze“ nově příchozích obyvatel.

Praha 11 a analogicky i další oblasti pražských sídlišť vybudovaných v 70 a 80. letech minulého století jsou nuceny se změnami ve věkové a sociální struktuře vypořádat. Celopražské vedení by mělo mít jasné strategie na udržení atraktivity sídlišť pro různé typy generací i příjmových skupin obyvatel. Praha 11 by měla v dlouhodobém horizontu usilovat o umístění některé z institucí „celoměstského“ významu (např. nová nemocnice, vysoká škola a vědecký kampus, technologický park apod.), na kterou budou navázány další služby i bydlení tak, aby byla oživována a podněcována budoucí atraktivita MČ jako celku.

Tak velká a významná městská části jako Praha 11 rozhodně nesmí být ponechána na pospas lehkovážným experimentům lokálním samosprávám s jejich extrémními nápady. Cílené blokování rozvoje, iracionální bránění jakékoliv bytové výstavbě, snaha o konzervaci současného stavu lokality za každou cenu, nemůže v dlouhodobé perspektivě přinést pozitivní efekty, jen bude posilovat odliv stávajících obyvatel a snižovat atraktivitu Prahy 11 ve srovnání s jinými částmi města Prahy.

 

final_klic_6_2018_final_nahledstr7-001jpg